Přidat. – Vybrat. – Nahrát. – Uložit.
Přidat. – Vybrat. – Nahrát. – Uložit.
Přidat. – Vybrat. – Nahrát. – Uložit.
Opět a znova dokola Hradce…
Přidat. – Vybrat. – Nahrát. – Uložit.

Oči se mi klíží únavou, když vkládám natočená videa, nafocené obrázky a nascannované pracovní listy, ale neustávám. Ještě vyplnit dotazník se známkami a poznámkami, osobními údaji žačky a poštovní adresou k zaslání vysvědčení a odeslat. Teď! Právě teď jsem naší prvorozené dcerce uzavřela první ročník základního vzdělání. Čekají nás tři měsíce prázdnin.

Přezkoušení v době (po)koronavirové

Konec školního roku 2019/20 se blíží a na školách se přezkušuje a uzavírají známky. Nás by za normálních okolností čekalo přezkoušení na naší domovské škole. Leč svět se dosud nevrátil do svých zaběhnutých kolejí, a tak naše kmenová škola zvolila pro tentokrát portfoliovou formu přezkoušení pro všechny své individuálně vzdělávané žáky.

Co to znamenalo pro nás? Zdokumentovat nejen obrázky (výtvarná výchova), výrobky (praktické činnosti) a sportovní výkony (tělesná výchova), ale též pokročilost ve čtení, psaní (český jazyk), počítání (matematika) a všeobecný rozhled (prvouka). Zní to možná trochu suchopárně, až úřednicky, ale ve skutečnosti to byla pro nás všechny další příležitost naučit se něco nového – tvorbu videí:

Sama sebe jsem dosadila na post scénáristky a time manažerky: z požadavků k přezkoušení jsem vybrala témata, která je třeba ztvárnit, a stanovila termín premiéry (čti: vložení do portfolia). Manžel se ujal role režiséra, kameramana a střihače v jedné osobě. Mladší dcerka se zaučila na pozici klapky. A ze starší dcerky se stala hlavní hvězda minifilmů s názvy “Četba neznámého textu”, “Určování času”, “Domácí trénink karate” atp.

Po naplnění elektronického portfolia materiály až po okraj a vyplnění navrhovaných známek zbývá nyní jediné: počkat si na vysvědčení. A pak…

Prázdniny! Prázdniny?

Jak budou vypadat naše prázdniny, když nebudou znamenat prázdno od školní docházky? V něčem budou našim “školním” dnům hodně podobné: Budeme i nadále každý den číst (zajímavé knihy, tématické časopisy, návody u stavebnic i kuchařské recepty), psát (dopisy, deníkové zápisky i nápady, které nechceme za pět minut zapomenout) a poznávat náš svět. Malovat, tvořit, zpívat a hrát na hudební nástroje. Matematiku si procvičíme při nakupování na farmářských trzích, těla zas při dovádění na loukách, v lesích a u rybníků.

Navštívíme rodinu i kamarády, poznáme nové kraje i lidi. U babičky budou dcerky krmit slepice, trhat borůvky a hrát si s bratranci a sestřenicemi z kdovíkolikátého kolene. S prababičkou a pradědečkem zpomalíme, vychutnáme si spolu kávu z hrníčku s vtipným nápisem a budeme naslouchat jejich vyprávění. A s bradou dolepenou od sladké šťávy kapající z melounového půlměsíce si budeme plnými doušky vychutnávat přítomnou letní chvíli.

„Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada volna rozežene každý smutek.“ Seneca