K odreagování. Hudba a tanec jsou podle mne nejrychlejší cestou, jak se dostat do dobré nálady.

K reorganizaci. Jak jsem zmínila výše, míra chaosu v šuplících s oblečením našich dcerek dosáhla opět míry nevídané. Když jsem je – pod záminkou módní show – přiměla obsah šuplíků vyskládat, vytvořila jsem tak prostor pro opětovné nastolení souladu. Po přehlídce k němu dcerkám dopomohl manžel, který je nadšeným fanouškem skládání oblečení podle Marie Kondo. Win – win výsledek pro všechny zúčastněné. 😎

K objevení oblíbených kousků a barev. Předtím, než se dcerky začaly převlékat, bych tipovala, že se budou bezhlavě převlékat (nebo budou naopak celou akci sabotovat), starší bude vytvářet stylové pestrobarevné outfity a mladší bude věrná své oblíbené růžové a šatičkám. Nestalo se tak. Po nechuti předcházející show a krátkých úvodních zmatcích s převlékáním začaly holky střídat vždy jen část outfitu, takže vzniklo s pár tričky, legínkami a sukýnkami hned 24 různých modelů. (Což bylo cílem – aby našly různé kombinace svých oblíbených kousků oblečení.) Starší dcerka postupně začala vše ladit do růžova a uhlazené elegance. Zato mladší dcerka ze sebe nesundala tmavomodré legíny s ananasem z flitrů, míchala barvy i vzory, použila sukýnku namísto trička a na závěr si na hlavu nasadila tepláky. A ani jedna si na sebe nevzala jeansy!

V každém modelu jsem dcerky vyfotila na telefon a přitom jsem je povzbuzovala, aby se zatvářily tak, jak se v tom vybraném oblečení cítí. A oběma modelkám teď vytvořím jejich lookbook s 24 fotkami. Až zas ráno vstavnou a “nebudou mít co na sebe”, budou moci sáhnout po třech stránkách A4 a vybrat si, jak dnes chtějí vypadat a tedy i se cítit.

K objevení malého, neoblíbeného, nepadnoucího či děravého oblečení. To sice dneska jen tak jednoduše nenahradíme, ale přesto nemusí v šuplíkách zabírat místo – minimálně to děravé a neoblíbené.