S princeznou to má udatný princ či odvážný šohaj celkem jednoznačné – buď draka zabije a princeznu zachrání před sežráním, nebo se proseká trním, spící krásku políbí a ze stoletého spánku probudí. Co musí ale vykonat domškolák (rozuměj školák vzdělávaný mimo školní zdi), aby si zasloužil vysvědčení? Řečeno s klasikem: “Se učit, se učit, se učit!”? Nebo ještě něco navíc?

Svoboda na cestě

Domácí vzdělávání nám dává ohromnou svobodu. Ruku v ruce se svobodou však kráčí zodpovědnost. Vzděláváme děti doma i na cestách. Volíme si nejen učebnice a sešity, ale též místo, čas, obsah i formu učení. A dvakrát do roka proběhne přezkoušení z předepsaného učiva ve škole, do které jsou děti zapsány ke studiu.

Je to jako pětiměsíční orientační běh, který vyhrává každý, kdo projde záchytnými body, nezávisle na ostatních. Nemusíte být nejrychlejší. Můžete se toulat krajinou svou vlastní cestou, spát pod hvězdnou oblohou, květiny poznávat tam, kde rostou. Odbočit ke zřícenině neznámého hradu, prodírat se trním a zase se vrátit zpátky na cestu proti proudu řeky.

Dobývání vysvědčení

Dcerčina škola má s individuálním vzděláváním bohaté zkušenosti. To se odráží i v přívětivých podmínkách, které pro své domškoláky a jejich rodiče vytváří. Dostali jsme na začátku školního roku seznam doporučených učebnic, kterého jsme se mohli, leč nemuseli držet. S dostatečným předstihem jsme též obdrželi z každého předmětu okruhy k přezkoušení, které nám byly dobrým vodítkem při přípravě na den D. Většinu předmětů jsme dokládali portfoliově, tzn. osobně jsme přivezli nebo předem zaslali online fotografie a videa z dcerčiných sportovních, výtvarných či hudebních aktivit.

Při přezkoušení samotném pak naše prvňačka předvedla zejména, jak umí číst, psát, počítat. A také své odzbrojující komunikační dovednosti – čímž odpověděla na věčnou otázku okolí “A nevyčleňujete ji z kolektivu? Kde se naučí vycházet s lidmi?” Pokud bychom děti opravdu izolovali od reálného světa, bylo by přezkoušení pro dcerku velice bolestivou zkušeností. Vyjít ze své komfortní zóny a jít prezentovat svoje čerstvě nabyté dovednosti před člověka, o kterém nic neví a kterého nezná, by bylo hrozné. Celé přezkoušení bylo jednou velkou příležitostí, jak si dcerka mohla v praxi vyzkoušet svoje sociální dovednosti – od podání ruky s navázáním očního kontaktu, představení se, prezentování sebe sama, až po závěrečné rozloučení. Ano, sociální dovednosti jsou velice důležité a bez nich by celé vzdělání postrádalo ten pravý náboj. I při přezkoušení jsme si potvrdili, že sociální vzdělání a komunikace s lidmi se neučí za zdmi školy, ale abyste se v této oblasti něco naučili, musíte vyjít do reálného světa. A svoje dovednosti trénovat a tříbit – tak jako učení čtení nebo psaní.

Nezastavujeme

Vysvědčení (resp. výpis z vysvědčení) nám dnes přistálo v e-mailové schránce. Od shora dolů devět jedniček, jako když bičem mrskne. Samozřejmě, že vysvědčení oslavíme a o víkendu se dcerka bude moci pochlubit babičkám. A běžíme dál.

„Peršané posílají chlapce do školy, aby se tam učil spravedlnosti – říkají, že to je cílem jejich vzdělávání, jako se u nás říká, že cílem je, aby se chlapci naučili číst a psát.“ Xenofón