Mary Poppins to dobře věděla:
In every job that must be done
There is an element of fun
You find the fun and snap!
The job’s a game
Tajemní pracovití roboti
Máme doma roboty. Dva. Vynořují se nečekaně zpoza ledničky. Zasalutují a představí se jménem. A pak se rychlostí blesku vrhají k myčce, všechno nádobí z ní vyskládají a uklidí na místo. Rozloučí se ve stylu “Úkol splněn, rytíři Brtníku!” a opět zmizí.
Máme doma dva roboty. Nekoupili jsme je, ani nesmontovali. Vymyslely si je dcerky. Jejich každodenním úkolem je vyskládat z myčky čisté nádobí. Nikdy se jim do toho moc nechtělo. Až jednou zapracovala jejich živá fantazie, dcerky objevily skrytou špetku zábavy a od toho dne je pro nás všechny z této domácí práce hra.
Stačí, když si ráno polohlasně povzdechnu: “Kéž by tu byli moji roboti!” a pootevřu myčku. Dcerky zbystří, šibalsky na sebe mrknou a vecpou se do úzké škvíry mezi ledničkou a zdí, kde schováváme koště a vysavač. Pak se otočí, vylezou, postaví se přede mne, zasalutují a pozdraví: “Dobrý den, madam!” Odpovím jim: “Dobrý den, roboti! Jak se jmenujete?” Představí se vymyšleným jménem a po mé prosbě “Roboti, pusťte se, prosím, do práce!” začnou s vyklízením nádobí z myčky. Když je vše hotovo, zahlásí: “Úkol splněn!” a já jim poděkuji. Roboti se vrátí za ledničku a v kuchyni se znovu objeví dcerky.
Proměnit práci v zábavu
Objevit v práci, kterou je nutné vykonat, prvek švandy a proměnit lusknutím prstů práci v zábavu, to je umění, na jehož ovládnutí chci nyní pracovat. Stojí přede mnou výzva jménem úklid. Nemám kouzelné schopnosti Mary Poppins, aby všechny rozházené hračky, knížky, oblečení či papíry samy naskákaly do poliček a zásuvek. Ale znám její tajný tip:
V každé práci, kterou udělat je třeba
Je legrace kousek, malý jak drobeček chleba
Najdi tu legraci a hle!
Z práce hned zábava je
