Z lásky dělají lidé různé věci. Manžel se z lásky k našim dětem stal vypravěčem příběhů. A to ne ledajakých! Zrovna teď vypráví starší dcerce pohádku o hrozném drakovi, který vyskakuje ze závorek v matematických příkladech. Přemoci ho může pouze chrabrý rytíř, který má systematičnost a pečlivost v žilách. Moc příběhů nezná hranic a vlamuje se i do matematiky.
Kouzelná moc příběhů
Kouzelnou moc a sílu příběhů jsem poznala již v dětství, kdy se ze mne stala náruživá čtenářka, sotva jsem dokázala od sebe rozpoznat jednotlivá písmena abecedy. Dobrý příběh mne dokázal vtáhnout přímo do děje a přenést i na jiný kontinent. Dodnes mám schovanou, dnes již notně ohmatanou knížku Otakara Batličky Kavalíři odvahy s věnováním od paní učitelky Markéty Veselé.
V dospělosti jsme objevili ještě další dimenzi příběhů: dokáží nám přiblížit přitažlivou formou to, o co se zajímáme, co chceme pochopit, naučit se a zapamatovat si.
Drak Hrom a důležitost pečlivosti
Po návratu z prázdninových dobrodružství domů začal opět manžel každý večer vymýšlet dcerkám jednoduché příklady na druhý den. Ráno vždy najdou dcerky sloupeček k propočítání na naší bílé tabuli v modrém rámu. Žádné chytáky, jen rychlé procvičení toho, co již znají.
Nastávající třeťačka mívá v příkladech kombinaci sčítání, odčítání, násobení, dělení a závorek. Co má napoprvé přednost, dokáže určit bez zaváhání. Jenže pak začne být způsob jejích výpočtů mírně řečeno chaotický. Na tabuli se začne hromadit spousta podtržení, svorek a mezivýpočtů. A v tom zmatku se snadno sem tam něco ztratí. Začnou se vršit chyby z nepozornosti a z početního příkladu se stane labyrint mezivýpočtů.
Namísto negativních hlášek typu “jsi nepozorná”, které by jí namísto pomoci ublížily a zmatečný způsob počítání jen upevnily, si hraji na draka. A jsem ráda, že mě u toho nikdo kromě dětí nevidí ani nenatáčí, protože ty xichty a dračí pazvuky, které při tom vytvářím, bych si za rámeček tedy nedala. 😀 Ale pro děti je to součást hry. Divadlo, které upozorní na chybu, ale nekotví ji. Pokud se dcerka do příkladu zamotá příliš a požádá o pomoc, projdeme jej spolu krok za krokem (ale nepočítám ho za ni). A na závěr si můžeme s úsměvem plácnout “high five”, že i dnes s pomocí pečlivého rytíře draka porazila.
Večerní příběhy
Drak Hrom však není prvním hrdinou našich soukromých příběhů pro děti. Jako první k nám přišli Jánošík s Jánem. Vždycky, když máme na konci dne pocit, že je nutné něco takzvaně rozseknout, vypráví manžel dcerkám před usnutím příběh o Jánošíkovi, který se s danou věcí potýká. Ján již pro sebe problém vyřešil a přichází Jánošíkovi na pomoc. Dcerky manželovy (ne)pohádky milují a já občas zalituji, že si je nenahrává.
Čtvrtým do party je pan Filuta. Nic nedělá. Neučí se. Nehýbe se. Jí jen rohlíčky z jednoho pekařství. Honí svou maminku, která se o něj kompletně stará. Je totiž už tak tlustý, že neprojde dveřmi. A tak jen leží v posteli a je věčně nespokojený. Proč on? Manžel potřeboval antihrdinu pro naše akční holčičky. Když je chce povzbudit k něčemu, co vyžaduje vystoupení z jejich komfortní zóny, vylíčí jim v živých barvách, co se stalo s panem Filutou, který se toho neodvážil.
vyprávějte i vy!
Homér možná žil a možná také ne, ale o eposech připisovaných právě jemu se učíme ve škole dodnes. Ježíš vyprávěl podobenství a také dnes jim naslouchají, díky jejich zaznamenání v Bibli, miliardy lidí. My vyprávíme o drakovi v závorkách, Jánovi a Jánošíkovi bojujícími s nepořádkem nebo o líném panu Filutovi a známe je jen my čtyři.
Přidejte se k nám a zkuste to také! Vymýšlejte a vyprávějte příběhy i vy – pro sebe a pro své děti. Hrajte si s jazykem i s příběhem – bez tlaku na dokonalost, perfektní graduaci děje, bezchybnou gramatiku atp. Užívejte si celý tvůrčí proces; jak z drobné myšlenky stojící na počátku vyplyne dlouhý, košatý příběh, vyvíjející se v průběhu vyprávění a klikatící se cestami nečekanými i s přispěním bláznivých nápadů dětí.
“Jste vypravěč svého života a můžete si vytvořit vlastní legendu, nebo ne.” Isabel Allende
